Díky několika šťastným náhodám se mi podařilo si splnit sen. Potkat vlhy pestré. Zblízka. Není to první setkání. Vloni jsme měli možnost pozorovat vlhy pestré na jižní Moravě. Bylo to super, protože to bylo setkání první. Pokud budete mít zájem, můžete se podívat na článek ZA VLHAMI PESTRÝMI a seznámit se s naším prvním setkáním. Tenkrát jsme věděli, že tam vlhy jsou a šlo jen o to je vidět a případně i vyfotit.


Čekání ve fotostanu.
Čekání ve fotostanu. Začalo pršet, takže foťák dovnitř.
Čekání ve fotostanu. Já a moje žena. Tady ji musím pochválit. Plně mě v tomhle koníčku podporuje a hodně jezdí se mnou.

PRVNÍ LETOŠNÍ

Tentokrát to ovšem bylo jiné. Jeli jsme vlastně prověřit možnost výskytu vlh. Ale nečekal jsem žádný výsledek, protože se vlastně vždycky dostaneme k nějakému tipu a když tam pak dorazíme, většinou máme smůlu. Čekalo nás překvapení. Po chvíli jsme zaslechli známý hlas a hned poté i uviděli známou siluetu v letu. Schovali jsme se tedy do křoví a pozorovali, abychom vůbec zjistili, jak to na místě vypadá, jak se ptáci chovají a kam se případně přiblížit, abychom ptáky nerušili, neplašili a současně se mohli lépe podívat.


Maskován v trávě. Tady kolem nás létaly vlhy téměř na dosah ruky.

Netrvalo dlouho auž jsem se přesouvali opatrně jinam. Bylo sice mokro, ale nám to bylo jedno. Plácli jsme sebou na mez a koukali. A i fotili. Bylo to nádherné setkání. Pak ještě jeden přesun na místo, které jsme z dálky vytipovali a když jsme k němu dorazili, zjistili jsme, že zde již někdo pozoroval. V průběhu pozorování i pršelo, chvílemi bylo zataženo, chvílemi svítilo slunce, prostě všehochuť. Ale užili jsme si to na jedničku.


Kromě focení natáčím i video.

DEN ČÍSLO DVĚ

Současně jsme naplánoval i fotografování ještě na jeden den. Vstávali jsme o půl třetí. Od čtyř hodin jsme seděli ve fotostanu a čekali na to, až vlhy vylétnou. Stalo se tak dvakrát, ale jelikož pršelo a bylo ošklivo, vlhy byli venku jen chvíli a pak zase zalétly. Nakonec jsme se dočkali až okolo deváté hodiny, kdy vylezlo sluníčko a počasí se poměrně hezky ustálilo. A musím říci, že posléze jsme se ze stanu vysunuli pod keř, kde se pozorovali vlhy nejlépe a tam jsme je měli při jejich náletech a průletech takřka na dosah ruky. Odjížděli jsem okolo jedné hodiny odpoledne plni dojmů. Bylo skvělé pozorovat hejno vlh, čítající snad 40 kusů, jak se nad námi vznáší, štěbetají tím jejich typickým hlasem a plachtí ve větru.


VIDEO

FOTOGRAFIE

Nezapomeňte, že publikuji na soutežním serveru 100ASA: https://100asa.com/photographer/jirisvestka