Kam na výpravu?
Celkem pravidelně navštěvuji Přírodní rezervaci Milovice, a to z několika důvodů. Občas se v rezervaci vyskytnou vlhy pestré, sem tam je zmínka o dudku chocholatém, nejčastěji ovšem navštěvuji rezervaci proto, abych pozoroval a samozřejmě fotografoval divoké koně, pratury a zubry. Při poslední výpravě, kdy jsem nejdříve navštívil park Štěpánka v Mladé Boleslavi, jsem zavítal i do Milovic, kde jsem opět strávil několik chvil v přítomnosti zmíněných zvířat. Měl jsem štěstí a mohl být v blízkosti divokých koní, i když se mi na chvíli dostali do hledáčku i pratuři. Rád bych se proto s vámi podělil o fotografie z tohoto výletu. Součástí článku je i několik informací o chovu koní v rezervaci, které jsem si s příslušnou citací zapůjčil z oficiálních stránek rezervace.
Vymizení divokých koní
Divoce žijící koně, kteří byli v Evropě postupně téměř vyhubeni, domestikováni či mnohonásobně kříženi však přežili do současnosti. Nikoliv na kontinentu, ale na britských ostrovech v drsné oblasti Exmooru. Tam je o nich první písemná zmínka z roku 1086, kdy jsou jejich stáda zmiňována v takzvané Knize posledního soudu. V Královské oboře byli uváděni na seznamech zvěře. Nejmodernější genetické analýzy prokázaly, že koně z Exmooru odpovídají svoji velikostí, stavbou těla a zbarvením původním divokým koním z oblasti střední a západní Evropy. Nedávno bylo navíc u exmoorských koní identifikováno několik unikátních genetických znaků, které jako jediní sdílejí s původními divokými koňmi z Evropy. Na rozdíl od jiných plemen, jako je hucul, dülmenský pony a další, nebyli v minulosti intenzivně kříženi s jinými plemeny. (Upraveno – Divoký kůň (Equus ferus) | Česká krajina. Domů | Česká krajina [online]. Copyright © Copyright 2009 [cit. 20.10.2022]. Dostupné z: https://www.ceska-krajina.cz/klicove-druhy/divoky-kun-equus-ferus/)
Exmoorští koně v Milovicích
Stádo divokých koní pochází z anglického Exmooru. První písemná zmínka o nich je z roku 1086 z takzvané Knihy posledního soudu. V Anglii byli po staletí nazýváni prostě „divocí koně“. Od 19. století je tento kůň znám také jako exmoorský nebo keltský pony. Vzhledem, velikostí i zbarvením odpovídá původním divokým koním Evropy, kteří postupně vymizeli po nástupu zemědělství. Divocí koně žijí v Exmooru celoročně volně a bez lidské péče v hornaté krajině na pomezí hrabství Devon a Somerset v jihozápadní Anglii. I jinde na Britských ostrovech udržují louky a pastviny spásáním hrubé vegetace. Jako národní dědictví jsou chráněni v Národním parku Exmoor.
V Milovicích je vůbec první stádo těchto koní v České republice i celé střední a východní Evropě. Koně z Exmooru jsou ohrožení, jsou totiž vzácnější než panda velká – je jich méně než 1500. Všichni koně ze zdejšího stáda jsou zapsáni v plemenné knize, mají jména, mezinárodní pas a je znám jejich rodokmen.
Divocí koně mají výrazně odlišnou zimní a letní srst, krátkou hlavu, malé uši, dlouhý ocas, takzvané žabí oči a extrémně silná kompaktní kopyta. Jejich zbarvení je stejné, jako zachytili pravěcí lovci před několika tisíci lety na stěnách jeskyní. Typický divoký kůň je tedy hnědák, zvíře s hnědou srstí a černými žíněmi na hřívě a ocasu a s černě zbarvenou spodní partií končetin. Moderní genetické analýzy před několika lety zjistily, že takto zbarvení byli všichni divocí koně od Iberského poloostrova, přes západní a střední Evropu až po východoevropské stepi a Asii. Až po nástupu lesů po skončení poslední doby ledové se začali objevovat také černě zbarvení koně. To vědci vysvětlují změnou prostředí a šířením lesů, v nichž tmavší zbarvení poskytovalo koním lepší ochranu před šelmami.
Na letní srsti mohou mít divocí koně slabě zřetelné grošování, které je mírně světlejší než okolí. Také náznak grošování zjistily vědecké výzkumy již u divokých koní v pravěku. Mezi znaky divokých koní z Exmooru patří i výrazně světlé zbarvené okolí nozder a bezprostředního okolí očí. Světlejší, takzvané moučné zbarvení se u některých koní objevuje také na břiše, ale podobně jako u koní Převalského není typické pro všechny koně. (Přírodní rezervace Milovice | Česká krajina. Domů | Česká krajina [online]. Copyright © Copyright 2009 [cit. 20.10.2022]. Dostupné z: https://www.ceska-krajina.cz/rezervace/prirodni-rezervace-milovice/)
