O uplynulém víkendu jsem si naplánoval cesty za fotografováním. Podíval jsem se na Mělnicko a dalším bodem mé trasy se stala i Praha.
Sobota 6.5.2023
Sobotní ráno bylo ve znamení brzkého vstávání. Ve tři hodiny zazvonil budík. O půl hodiny později jsem již byl na cestě na jednu z mých oblíbených lokalit na Mělnicku. Mojí touhou bylo poprvé letos spatřit vlhy pestré, i když jsem věděl, že by toto očekávání mohlo být značně předčasné. I přesto jsem to risknul. Očekávání nevyšlo, vlhy ještě na místě nebyly. Po třech hodinách jsem čekání vzdal, sbalil fotostan a vyrazil do okolního terénu jen tak. A bylo to super. Měl jsem štěstí na krásnou, probouzející se přírodu. A největší odměnou byla trojice krutihlavů obecných, hrdličky divoké a spoustu dalšího, nádherně zpívajícího ptactva.
Při cestě zpátky jsem se vrátil na místo činu. Na místo, kde se mi při poslední návštěvě podařilo rozbít fotoaparát a objektiv. A ano, na sovu jsem na místě opět nenarazil. Ale ani odtud jsem neodešel s prázdnou. Příroda mě odměnila pozorováním a fotografováním datla černého.
Neděle 7.5.2023
Ani neděle nepřála odpočinku, protože jsem měl v plánu navštívit jednu z pražských lokalit a pokusit se fotografovat některého z vodních ptáků. Premiéru při tomto fotografování měl mít nový fotografický stan či kryt. Vstával jsem opět ve tři hodiny. O půl páté jsem byl na lokalitě a připravoval si fotografické místo. Stavba stanu je poměrně jednoduchá a tak jsem měl byrzy připraveno a mohl zalehnout k pozorování a případnému focení. Musím přiznat, že při čekání na správnou příležitost se mi podařilo asi na půl hodinu usnout. Nic mi ovšem neuteklo, protože teprve začalo svítat a nebe bylo bohužel zatažené. Musel jsem tedy čekat na slušnější světelné podmínky. V těch špatných jsem měl možnost otestovat nový fotoaparát Nikon Z6 II.
Maskovací stan
Maskovací funkce stanu se mi ukázala jako dokonalá nejen při pozorování a focení ptactva, ale i v okamžiku, kdy se konalo na lokalitě setkání ornitologů, kteří mne v krytu dlouhou dobu (cca. 20 minut) neodhalili a nespatřili. Až při jejich odchodu si mě všimli dva ze skupiny čítající minimálně 15 lidí. Ledňáček se mou přítomností také nezabýval a pískal kousek ode mne, bohužel na nefotitelnou vzdálenost mého objektivu, asi metr ode mne. Obecně se mi stan osvědčil, protože kachny, slípky, potápky roháči a další ptactvo v klidu lovilo v mé blízkosti a vůbec se nezabývali mou přítomností. Dopomohla k tomu i suprová funkce mého fotoaparátu, kterou je tichá závěrka. U Nikonu Z6 II je její funkce spolehlivá a nemá vliv na výslednou fotografii na rozdíl od Nikonu Z5, kdy tichá závěrka deformuje fotografii, zejména při akčním focení letovek a rychle se pohybujících zvířat.
Na fotografiích výše můžete vidět použití nového stanu v přírodě a i výbavu, kterou s sebou nosím. Fotobatoh při takové výpravě váží cca. 25 kilogramů a věřte, že se výbava řádně pronese. Je to ovšem daň přijatelná a rád tu námahu podstoupím pro mnoho skvělých zážitků a fotografií.
