NESMĚLÍ PTÁCI
Jsou nevyzpytatelní – někdy plaší, jindy úplně důvěřiví. Pro jejich bezelstnost je Alfred Brehm (nespravedlivě) nazýval „hloupými ptáky“, i když přiznával, že na podzim, kdy mají více potravy než v zimě, se přece jen chovají poněkud nesměleji.
CVRČIVÝ HLÁSEK
BRKOSLAVÍ MÝTY
Migrační cesty ptáků odedávna přitahovaly pozornost mnoha lidí. Psal o nich již Aristoteles, podle kterého někteří ptáci odlétali na zimu do jiných zemí, kde vyhledávali skrýše, ve kterých přespali zimu, nebo se převtělovali do jiných druhů, s nimiž se lidé běžně setkávali i v zimě.
V některých zimách brkoslavové téměř unikají lidské pozornosti, jindy se s nimi naopak můžeme setkat v několikasethlavých či dokonce několikatisícihlavých hejnech. (Dosud nejvyšší počet brkoslavů byl zaznamenán v zimách 1963/64 a 1965/66.) Za starých časů si lidé nedokázali občasný invazní výskyt severských opeřenců logicky vysvětlit a jejich objevení považovali za špatná znamení. Hojní brkoslavové pro ně byli předzvěstí válek, morových nákaz a drahoty.
HLADOVCI
Do našich končin, ale také až do severní Afriky, přivádějí brkoslavovy spanilé lety za potravou. Pokud budete mít velké štěstí, můžete je vidět, jak se slétají na stromy a keře jako kobylky. U nás hodují převážně na jeřabinách (dávají přednost sladkoplodým), na šípcích, plodech hlohu a kaliny. Mají ovšem rádi i jablka, která zbyla na stromech, pochutnávají si na bobulích jmelí, ochmetu, ptačího zobu a v nouzi i na pámelníku.
(Zdroj: text – internet, fotografie – archiv autora)