RYCHLÝ PŘEHLED
V době ledové žil pižmoň severní (Ovibos moschatus) i u nás, dnes jej najdeme jen v některých částech Arktidy. Je téměř mrazuvzdorný, až 90 cm dlouhá hustá srst je spolehlivě ochrání i před ledovými vichřicemi. Hlavními přirozenými nepřáteli pižmoňů jsou vlci. Stádo se jim brání jedinečným způsobem: Dospělí býci a krávy se shluknou a vytvoří jakousi kruhovou hradbu kolem telat a slabých kusů. Nepříteli nastavují jen čela s masivními špičatými rohy. Z kruhu navíc vybíhají a prudce útočí nejsilnější zvířata. Ačkoli pižmoňové vypadají neohrabaně, mají krátké nohy a váží až 400 kg, vyvinou rychlost 60 km/hod. Nebezpeční mohou být i lidem, kteří se k nim přiblíží moc blízko. Za bezpečnou vzdálenost se přitom považuje alespoň 200 metrů.
OVCOTUR?
Latinské jméno Ovibos lze doslova přeložit jako „ovcotur“. Zoologická systematika sice řadí pižmoně do čeledi turovití Bovidae, ale do podčeledi ovce a kozy Caprinae. Pižmoň je tedy více příbuzný ovcím a kozám než turům. S přehledem dokáží zdolávat hornatou kopcovitou krajinu, dokonce i velikost výkalů je přibližně stejná, jako u ovcí a koz. Pojmenování „pižmoň“ je poněkud zavádějící, protože pižmoň žádné pižmo neprodukuje. Anglické pojmenování „muskox“ znamená „pižmový tur“ a inuitský název „uminmak“ zase „chlupáč“ či „vousáč“.
OBRANNÁ STRATEGIE
U pižmoňů se vyvinul jeden z nejlepších způsobů obrany býložravce proti velkým šelmám. Při objevení nepřítele se ohrožená zvířata sbíhají do kompaktního kruhovitého tvaru. Semknou se těsně k sobě, zadky dovnitř a hrozivou hradbou skloněných čel s nebezpečnými rohy vně kruhu. Uprostřed jsou telata a slabší zvířata. Nejstarší a nejsilnější býci provádějí proti nepříteli nebezpečné bleskové výpady, které odradí i vyhladovělou vlčí smečku.
Zatímco proti vlkům se tato taktika osvědčila, proti člověku zcela selhala a stala se jim osudnou. Statečnost a soudržnost pižmoňů je pověstná. V novodobé historii se stávalo, že lovec, který potřeboval pro svou potřebu jen několik zvířat, musel postřílet celé stádo. Pižmoni totiž hájí a neopustí ani mrtvá zvířata.
SYMBOL PARKU
Národní park Dovrefjell je jedním z nejcennějších na území Norska. Pižmoň, nazývaný norsky moskus, zde má totiž svůj jediný životní prostor v Evropě a je tak i symbolem národního parku. Do norského národního parku Dovrefjell byla kolonie pižmoňů vysazena kolem roku 1930. Původní pižmoni byli v 19. století pro vzácnou kožešinu vyhubeni. V současnosti jich na území národního parku žije již přes 500 kusů.
(Zdroj: text výběr z internetu, fotografie autor článku)