Jihočeský “Pantanal”

Inspiraci pro název jihočeského ptačího ráje jsem si vypůjčil z facebookového příběhu Vaška Křížka. A má jednoznačnou pravdu. Lokalita Národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý je úchvatným a bohatým místem, kde je možné po celý rok pozorovat velké množství různých druhů nejen ptactva. Já osobně navštěvuji se svou rodinou toto místo již několik let poměrně pravidelně, a to dvakrát až třikrát ročně. Díky členství v České společnosti ornitologické máme možnost využívat místní terénní stanici na Velkém Tisém, která zde stojí již od roku 1952. A i přes omezení, které nám dává zákon o ochraně přírody, zde máme možnost zažívat neopakovatelné zážitky při pozorování například orlů mořských, volavek, jeřábů popelavých a mnoha dalších druhů. Můj osobní birdlist z této lokality čítá 140 druhů ptáků, mezi nejzajímavější pozorované druhy patří například kulík písečný, bukač velký, pisila čáponohá, husice rezavá, kolpík bílý, racek černohlavý, chřástal kropenatý, rybák černý nebo vodouš tmavý.

Co je Pantanal?

Pantanal (z portugalského slova pantano - bažina) je rozsáhlá močálovitá krajina na jihozápadě Brazílie v povodí řek Paraguay a Cuiabá. Ze zástupců zdejší fauny lze jmenovat např. zvířata jako ocelot velký, jelenec bahenní, jaguár americký, mravenečník velký, guan středobrazilský, vydra obrovská, kněžík bolivijský a pásovec velký. (Zdroj: Wikipedia)

Terénní stanice Velký Tisý

Nejoblíbenější stanice ČSO je umístěna v srdci CHKO Třeboňsko na hrázi rybníka Velký Tisý. V bezprostředním okolí hnízdí mnoho zajímavých druhů – např. orel mořský, luňák hnědý, včelojed lesní, ostříž lesní, moták pochop, zrzohlávka rudozobá, hohol severní, potápka roháč a potápka malá, rybák obecný, slavík obecný, slavík modráček středoevropský, cvrčilka slavíková. Koncem léta se Velký Tisý pravidelně stává shromaždištěm několika tisíc hus velkých. Velmi zajímavá pozorování bývají i v období podzimních a jarních tahů (např. husa běločelá, hvízdák euroasijský, morčák bílý, luňák červený, orlovec říční, koliha velká aj.).

Do stanice je zaveden elektrický proud; je tu kuchyňka se základním vybavením, k dispozici jsou deky bez ložního prádla, topí se dřevem, voda se dováží z blízkých sádek, veškerý odpad vyjma popela odvážejí návštěvníci při skončení pobytu.

Stanice se nalézá na území národní přírodní rezervace, která je přístupná pouze po cestách. V bezprostředním okolí stanice jsou to hráz Velkého Tisého, cesta spojující hráze rybníků Velký a Malý Dubovec a cesta k vlakové zastávce Lužnice. (Zdroj: ČSO)

Interiér terénní stanice Velký Tisý

Hlavní cíl? Orli mořští

Co vlastně napsat o hlavním cíli. Jak jsem psal v předchozím odstavci, lákali mě orli mořští. Na lokalitě je pozoruji a fotografuji celkem pravidelně, při jedné návštěvě jsem jich pozoroval ve vzdušném víru teplého vzduch kroužit celkem 25. Ano, 25 orlů. Tentokrát byla situace ovšem jiná. Kladnému výsledku měl nahrávat právě připravovaný výlov rybníka a možnost snažšího pozorování a snad i fotografování.

Mé plány byly střízlivé a nepočítal jsem s fotografiemi typu "atlasovka". Chtěl jsem spíše orly v jejich přirozeném prostředí. Tomu jsem podřídil i přípravu. Zamaskoval jsem se v rákosí v dostatečné vzdálenosti od možného loviště a čekal. Od šesti hodin ráno. Východ slunce byl v sedm. Trvalo to hodnou chvíli, ale nakonec se kluci opeření ukázali. Zhruba tak, jak jsem si představoval. Víc k tomu asi netřeba psát. Užíval jsem si chladného rána, pozoroval orly a fotografoval. A nejen orly. Před objektivem mi defilovalo několik druhů ptactva a jí se snažil je vyfotografovat tak, jak jsem doposud neměl šanci, nebo štěstí.

Užijte si proto fotografie a doufám, že se mi podaří vám jejich prostřednictvím předat něco z atmosféry, kterou jsem si sám užíval.