Příběhy fotografií – Sovice sněžní


Sovice sněžní (Bubo scandiacus)

Datum pořízení: 17.2.2024; 9.00 hodin
Místo pořízení: Domažlicko, workshop se sokolníkem
Počasí: Bylo oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 8 až 12°C.

Již dlouho jsem si přál vyfotografovat sovici sněžní, a to nejen pořídit fotografie, ale současně se přiblížit na snímcích co nejvíce jejich přirozenému prostředí. Navštívit jejich přirozené prostředí je pořád ještě mimo mé možnosti a proto jsem rád využil workshopu Vaška Šporera, který nabízel v rámci setkání fotografů možnost setkání i s tímto druhem sovy. Toužebně jsem očekával den, kdy mělo k fotografování dojít a modlil jsem se za sníh. Bohužel, sníh nebyl a tak nezbylo zapojit trochu kreativity a pokusit se fotit tak, aby sovice byla v prostředí co nejpřirozenější a současně vnést do fotografie trochu tajemna, které obecně obklopuje sovy.

 

Na kraj i borového lesa byl jeden zlomený kmen, který jsme se rozhodli využít jako místo, kde sovice bude sedět. To si myslím, vypadá dobře. Pak už jsem se snažil do fotografie dostat atmosféru soumraku severského lesa. Hodně mi k tomu napomáhalo počasí, protože v okamžiku pořizování fotografií bylo zataženo a pošmourno. Na tomto místě jsme zkoušeli i příletové a odletové fotografie, ale o tom až jindy.

 

Využil jsem prosvítající světlo mezi stromy za sovou, které jsem díky nižší cloně "rozmazal". Současně jsem se snažil najít alespoň trochu jiný úhel než ostatní fotografové, což nebylo úplně jednoduché díky místu a terénu. Na tomto spotu jsem nafotil v sérii více fotografií a jednu další jsem vám přidal níže.

 

Sovice sněžní patří mezi typické obyvatele severských oblastí. Hnízdí v tundrách a náhorních planinách nad hranicí lesa na území Evropy, Asie, Grónska a Kanady. Může být stálá až potulná, rozšíření a početnost silně kolísá v závislosti na dostupnosti hlavní potravy, lumíka, za kterým může podnikat kratší nebo delší přesuny. Jednotliví ptáci se mohou dostat i do mnohem jižněji položených oblastí. V ČR jde o vzácně zaletující druh, objevující se od října do března. Počet pozorování ve 20. století nepřevyšuje 20 záznamů. Poslední pozorování v ČR dle databáze Avif je ze dne 8.12.2019 v oblasti Vysočiny.



Použitá fotografická technika

Fotoaparát: Nikon Z6 II

Objektiv: Nikon 400 mm f/2,8 AF-S G ED VR

EXIF

Ohnisková vzdálenost: 400 mm

Clona: f/5

Expoziční čas: 1/1000 s

Citlivost ISO: 2200

Kompenzace expozice: 0 EV


Technická poznámka

Hloubka ostrosti dokáže ve fotografii vytvořit velmi zajímavý efekt ve vnímání fotografie. Proto je třeba tento parametr fotografie uvažovat a důsledně s ním pracovat. Pokud nastavíme velkou hloubku ostrosti, získáme tím nejen perfektně zaostřený objekt zájmu, ale současně i zobrazíme i okolí fotografovaného objektu se všemi detaily. Pokud však hloubku ostrosti zvolíme nižší, vneseme do fotografie jiný pohled, zaměříme pozornost fotografa na fotografovaný objekt a za obejktem můžeme vykouzlit velmi zajímavé pozadí.

Jak to funguje? Hloubku ostrosti určuje clonové číslo, zpravidla označované f. Čím nižší je clonové číslo (např. f/2.8), tím nižší je hloubka ostrosti a naopak. Upozorním však na to, že je třeba také vnímat, jak daleko jsme od objektu, protože se zvětšující se vzdáleností od objektu s použitím nízkého clonového čísla se může stát, že fotografovaný objekt jako takový nebude zcela proostřený.


Fotografie ze stejné série (vlevo)

Ohnisková vzdálenost: 400 mm, clona: f/6,3, expoziční čas: 1/1000 s, citlivost ISO: 6400, kompenzace expozice: 0EV