Na Stožecká luka v Národním parku Šumava jsem vyrazil hlavně kvůli puštíkovi bělavému. Chtěl jsem mu věnovat pořádný kus dne a zkusit štěstí v terénu. Nakonec z toho byla skoro celodenní výprava, přes 8 kilometrů chůze a celkem 35 pozorovaných druhů ptáků.
Počasí vyšlo docela dobře. Střídalo se polojasno s oblačností, takže se dalo bez problémů chodit a prohlížet okolí. Zajímavých pozorování se během dne sešlo hned několik. Podařilo se mi najít datlíka tříprstého, bekasinu otavní, žlunu šedou, skřivana lesního i křivku obecnou. K tomu šest druhů sýkor a další druhy, které jsem postupně přidával do seznamu.
Na Stožeckých lukách se střídají otevřené plochy s lesními porosty a při procházení člověk musí pořád trochu měnit způsob hledání. Jinde se vyplatí sledovat oblohu a louky, jinde zase poslouchat, co se ozývá ze stromů. Často rozhoduje i to, jestli se podaří ptáka zahlédnout dřív, než zmizí někde v porostu.
Puštík si počká na příště
A jak dopadl hlavní cíl? Puštíka bělavého jsem bohužel nenašel. Přes několik hodin v terénu se mi ho nepodařilo zahlédnout ani jinak zaznamenat, takže jsem tentokrát odjížděl bez něj.
I tak jsem si ale zapsal 35 druhů, viděl několik zajímavých ptáků a strávil skoro celý den venku. Puštík bělavý zůstává na seznamu druhů, které bych chtěl na Šumavě pozorovat. Tak třeba to vyjde při některé z dalších výprav.
'/%3E%3C/svg%3E){kind=small}